Termín „půjčka bez registru“ patří dlouhodobě k nejvyhledávanějším spojením v českém finančním prostředí. Hledají jej především lidé, kteří se v minulosti zpozdili se splátkami, mají negativní záznam v databázi dlužníků a běžná banka jim kvůli tomu další úvěr rezolutně zamítla. Na internetu lze přitom stále narazit na desítky reklam slibujících peníze všem bez rozdílu, rychle a bez zbytečného prověřování. Jaká je ale skutečná legislativní realita v České republice a jaká obrovská rizika tyto zdánlivě výhodné nabídky skrývají?
Legislativní realita: Zákon mluví naprosto jasně
Hlavním mýtem, který je potřeba hned v úvodu vyvrátit, je samotná představa, že legální půjčka bez jakékoliv kontroly registrů v ČR vůbec existuje. Od konce roku 2016, kdy vstoupil v platnost nový a mnohem přísnější Zákon o spotřebitelském úvěru, má každý poskytovatel úvěru naprosto nekompromisní zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost, tedy bonitu žadatele. Tuto zákonnou povinnost zkrátka nelze legálně obejít.
Zákon vyžaduje posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a, je-li to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Výslovnou povinnost nahlédnout do konkrétního registru zákon neukládá, v praxi se však bez ověření úvěrové historie seriózní poskytovatel neobejde. Pokud úvěruschopnost řádně neposoudí, hrozí mu pokuta od České národní banky a smlouva je neplatná – spotřebitel pak vrací jen půjčenou jistinu, a to v době přiměřené svým možnostem.
Jak je možné, že se „půjčky bez registru“ stále inzerují?
Pokud zákon takto striktně zakazuje půjčovat bez prověřování, proč na nás tyto pochybné nabídky neustále vyskakují z každého rohu internetu? Jde primárně o nekalý marketingový trik, pouhé slovíčkaření nebo, v tom horším případě, o protiprávní činnost zcela nelegálních subjektů, takzvaných lichvářů.
- Tolerance drobných prohřešků: Některé licencované nebankovní společnosti registry sice prověřují, ale mají odlišně a měkčeji nastavený systém vlastního řízení rizik. Zatímco banka vás může odmítnout kvůli banálnímu měsíčnímu zpoždění se splátkou telefonu před třemi lety, nebankovní společnost tento starý a drobný prohřešek může vědomě tolerovat. Není to tedy půjčka „bez nahlížení“, ale půjčka s „vyšší tolerancí k záznamům“. Za toto akceptované riziko si však poskytovatel nechá tvrdě zaplatit výrazně vyšším úrokem.
- Živnostenské půjčky jako klička: Někteří neseriózní poskytovatelé nutí zoufalé žadatele obratem si na úřadě vyřídit živnostenský list (IČO). Půjčka je pak formálně poskytnuta na podnikání, čímž se věřitel vyhne přísné ochraně Zákona o spotřebitelském úvěru. Zde klient zcela ztrácí veškerou spotřebitelskou ochranu.
- Černý trh a lichva: Poslední kategorií jsou pak subjekty operující zcela mimo hranice zákona, bez jakékoliv licence ČNB. Zde už se jedná o nefalšovanou trestnou činnost a lichvu se všemi jejími zničujícími dopady.
Registry v České republice: Kdo o vás sbírá data?
V ČR existují tři hlavní registry, které shromažďují informace o platební morálce občanů. Je důležité vědět, že tyto databáze neslouží jen k „trestání“ dlužníků. Pozitivní záznamy o bezproblémovém splácení v nich naopak lidem pomáhají v budoucnu získat mnohem levnější hypotéku či úvěr.
| Název úvěrového registru | Kdo jej spravuje a jaká konkrétní data obsahuje |
|---|---|
| BRKI (Bankovní registr klientských informací) | Všechny velké banky. Obsahuje informace o všech bankovních úvěrech, hypotékách, kontokorentech a kreditních kartách. |
| NRKI (Nebankovní registr klientských informací) | Leasingové a přední nebankovní úvěrové společnosti. Sbírá data o splácení úvěrů od těchto zavedených institucí. |
| SOLUS (Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů) | Sdružení bank, nebankovek, ale i mobilních operátorů či dodavatelů energií. Jde primárně o negativní registr (zaznamenává ty, kteří dluží a nesplácejí). |
Extrémní rizika predátorského úvěrování
Pokud ze zoufalství hledáte nabídky slibující půjčku absolutně bez kontroly registrů od zcela neznámých subjektů, vystavujete se obrovským finančním, a často i osobním životním rizikům.
Prvním zcela zřejmým rizikem jsou extrémně vysoké náklady, kde RPSN běžně dosahuje desetitisíců procent ročně. Úvěrové smlouvy od takových subjektů často obsahují skryté, nesrozumitelné a nesmyslně vysoké sankce i za to nejmenší zpoždění. Nelegální věřitelé navíc neváhají k vymáhání používat nátlakové a nezákonné praktiky, přesahující hranice psychického i fyzického zastrašování dlužníka a jeho rodiny.
Obrovským nebezpečím v této šedé zóně jsou také zástavní práva k nemovitostem. Dlužníci si často kvůli relativně nízké půjčce musí nechat zapsat zástavu na svůj byt či rodinný dům. Při nevyhnutelném nesplácení obřích lichvářských sankcí tak mohou velmi rychle přijít o střechu nad hlavou v nedobrovolné a rychlé dražbě.
Bezpečnější cesty: Jak řešit situaci se záznamem
Pokud vám vaše banka další úvěr zamítla kvůli negativnímu registru a vy peníze akutně potřebujete, další předražená půjčka vaši situaci většinou už jen fatálně zhorší. Prvním krokem by vždy mělo být zjištění reálného stavu věcí – za drobný poplatek si můžete vyžádat výpisy ze všech tří zmíněných registrů (BRKI, NRKI, SOLUS) a přesně zjistit, kde přesně je problém a kdo vás tam zapsal.
Místo marného a nebezpečného hledání pochybných nabídek „bez registru“ by měla vaše veškerá pozornost směřovat k celkové stabilizaci napjatého rodinného rozpočtu. Pokud nestíháte splácet stávající závazky, aktivně a včas komunikujte s věřiteli a žádejte o splátkový kalendář. Pokud je situace již kritická, obraťte se na některou z bezplatných a státem certifikovaných poraden při finanční tísni. Zkušení odborníci vám zde mohou zcela zdarma pomoci zmapovat dluhy a navrhnout reálné řešení, ať už formou konsolidace, nebo, při kumulaci více problémů, formou osobního bankrotu (oddlužení), který poskytuje právní ochranu před exekutory.
Napsat komentář