Vysokoškolský život v České republice s sebou nenese jen náročné studijní povinnosti a zkoušky, ale také poměrně nezanedbatelnou finanční zátěž. Náklady na koleje či pronájem bytu ve velkém městě, drahá skripta, strava, dojíždění a běžný společenský život se mohou rychle vyšplhat k částkám, které rodiče už nemohou plně dotovat a samotná brigáda je nepokryje. Obzvláště v obdobích zkoušek, kdy na práci není čas, se mnoho vysokoškoláků ocitá bez prostředků. Jaké mají studenti v ČR reálné možnosti, pokud si potřebují rychle vypůjčit peníze, a jakým finančním nástrahám by se měli zdaleka vyhnout?
Studentské bankovní účty a výhodné kontokorenty
Vůbec nejjednodušší a nejběžnější formou krátkodobého financování pro mladé lidi je bankovní kontokorent (povolené přečerpání účtu). Většina velkých českých bank nabízí specializované studentské účty, jejichž vedení je zpravidla po celou dobu studia zcela zdarma. Po předložení platného potvrzení o studiu nebo karty ISIC jsou banky ochotny k tomuto běžnému účtu zřídit i menší úvěrový rámec.
Výše kontokorentu vyhrazeného pro studenty se obvykle pohybuje v nižších desítkách tisíc korun (typicky jde o částky 5 000 až 20 000 Kč). Hlavní výhodou je velká flexibilita – peníze máte na účtu neustále k dispozici jako finanční rezervu a úroky platíte striktně pouze z částky, kterou skutečně čerpáte, a jen za dny, kdy jste v mínusu. Zásadní podmínkou však u většiny bank bývá, že účet musí být minimálně jednou za určité období (většinou za jeden rok) dorovnán alespoň na jeden den zpět do kladného zůstatku. Skryté nebezpečí kontokorentu tkví v tom, že si student může snadno zvyknout trvale žít „v mínusu“, což už na prahu dospělosti vytváří velmi nezdravé finanční návyky do budoucna.
Standardní a účelové studentské úvěry na vzdělání
Pokud potřebujete větší finanční obnos jednorázově – například na zaplacení nákladného zahraničního studijního pobytu v rámci programu Erasmus, nákup výkonného počítače nutného ke studiu IT, nebo na pořízení prvního ojetého auta na dojíždění domů – přichází v úvahu klasický spotřebitelský úvěr.
Některé banky v ČR nabízejí přímo specializované úvěry na vzdělání. Tyto produkty mívají často výhodnější (nižší) úrokovou sazbu než běžné neúčelové spotřebitelské půjčky, je u nich však bezpodmínečně nutné bance doložit účel čerpání peněz (například fakturou za školné, kupní smlouvou na notebook nebo letenkou a dokladem o ubytování v cizině). Velmi častou a žádanou formou úlevy je u těchto produktů také možnost odložit si splácení jistiny (samotné půjčené částky) až na dobu po úspěšném ukončení studia – během školy tak student měsíčně splácí pouze minimální úroky, což tolik nezatíží jeho už tak napjatý rozpočet.
Tou vůbec největší překážkou při schvalování jakéhokoliv většího bankovního úvěru pro studenta je prokazování pravidelných příjmů. Banka potřebuje mít stoprocentní jistotu, že úvěr bude z čeho dlouhodobě splácet. Pokud student nemá pravidelný a doložitelný příjem (například stálou pracovní smlouvu, stabilní příjem z Dohody o pracovní činnosti – DPČ, nebo opravdu trvalou historii lukrativních brigád), banka obvykle vyžaduje spoludlužníka nebo ručitele. Nejčastěji se této nevděčné role ujímají rodiče, kteří se bance zaručí za to, že v případě finančních problémů potomka jeho dluh v plné výši uhradí ze svého.
Riziko rychlých a snadných mikropůjček
Ve chvíli, kdy naprosto selžou rodinné finanční zdroje i konzervativní banky, mají studenti často silnou tendenci sáhnout po rychlých nebankovních mikropůjčkách „před výplatou“ (respektive před kapesným či výplatou z brigády). Masivní internetová a televizní reklama na tyto úvěrové produkty bohužel cílí i na tyto mladé dospělé bez jakýchkoliv finančních rezerv. Získat takovou půjčku je na první pohled velmi snadné a extrémně rychlé, celý proces trvá doslova pár minut na displeji chytrého mobilního telefonu.
Pro studenta, který se spoléhá pouze na nestálé a nepravidelné brigády, to však ve skutečnosti představuje naprosto smrtelné finanční riziko. Extrémně vysoké hodnoty RPSN a zejména naprosto drakonické sankce za zpoždění i o pouhých pár dní mohou udělat z nevinné dvoutisícové půjčky na víkendovou párty dluh, který student ze svých příjmů zkrátka nedokáže splatit. Velmi rychle pak následuje soud, exekuce a především nemilosrdný zápis do registru SOLUS. Tento záznam pak absolventovi po škole zásadně zkomplikuje sjednání hypotéky na první byt, leasingu na auto, nebo dokonce i získání tak banální věci, jako je běžný mobilní tarif na paušál u operátora.
Alternativy a stipendia před sjednáním dluhu
Dříve, než se jakýkoliv student definitivně rozhodne uzavřít úvěrovou smlouvu a vstoupit do světa dluhů, měl by naprosto důkladně prozkoumat všechny bezdlužné možnosti finanční podpory, které nabízí stát a samotné univerzity ze svých rozpočtů.
- Ubytovací stipendium: Přiznává jej většina veřejných vysokých škol v ČR studentům, kteří nemají trvalé bydliště v okrese, kde studují. Jedná se o pravidelný a nenávratný příspěvek v řádu několika tisíc korun za semestr.
- Sociální stipendium: Je primárně určeno studentům pocházejícím z rodin s prokazatelně nižšími příjmy (obvykle se posuzuje státem stanovený násobek životního minima). Vyplácí se pravidelně měsíčně a tvoří pro mnoho studentů naprosto nezanedbatelnou oporu pro přežití ve městě.
- Prospěchová a mimořádná stipendia: Univerzity finančně poměrně štědře odměňují vynikající studijní výsledky, aktivní účast na výzkumných projektech nebo pomoc katedře (například pozice takzvaných pomvědů).
Naprosto zlatým a nezlomným pravidlem osobních financí pro všechny studenty by mělo trvale zůstat: půjčovat byste si měli výhradně na věci, které představují hmatatelnou investici do vaší budoucnosti a reálně zvýší vaši hodnotu na tvrdém trhu práce (špičkové vzdělání, certifikované kurzy, vybavení nutné k budoucí práci). Nikdy si nepůjčujte na zbytnou spotřebu, letní dovolené, drahé značkové oblečení nebo víkendové večírky. Startovat samostatný dospělý život s těžkými dluhy za věci, které už dávno nenávratně ztratily svou hodnotu, je fatální chybou, která vás může pronásledovat mnoho dalších strastiplných let.