Správný výběr poskytovatele finančních prostředků je bez debat jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které musíte před samotným podepsáním úvěrové smlouvy učinit. Na dnešním českém finančním trhu máte primárně dvě možnosti – obrátit se na tradiční, zavedené banky, nebo využít služeb takzvaných nebankovních společností. Ačkoliv se v posledních letech rozdíly mezi těmito dvěma typy institucí částečně stírají především díky nové, mnohem přísnější legislativě a tvrdému dozoru státu, stále zde existují velmi hluboké a zásadní odlišnosti, které by měl znát naprosto každý zodpovědný spotřebitel, jenž uvažuje o zadlužení.
Bankovní úvěry: Přísná pravidla a maximální jistota
Tradiční banky podléhají enormně přísnému a neustálému dohledu České národní banky (ČNB) a musí striktně dodržovat stovky stran regulatorních pravidel. Tento konzervativní přístup ke správě financí se pochopitelně naplno promítá i do jejich strategie poskytování úvěrů fyzickým osobám. Banky silně preferují takzvané bonitní klienty – tedy občany s dlouhodobě stabilním a prokazatelným příjmem, bezchybnou platební morálkou a absolutně čistým štítem v úvěrových registrech. Bankovní analytický software (tzv. scoring) neodpouští chyby a sebemenší zaváhání v platební historii může vést k odmítnutí úvěru.
Hlavní a nepopíratelnou výhodou bankovních úvěrů je však obecně mnohem nižší úroková sazba a v konečném důsledku i výrazně nižší hodnota RPSN (Roční procentní sazba nákladů). Bankovní domy si totiž mohou dovolit půjčovat lidem peníze levněji, jelikož mají trvalý přístup k relativně levným zdrojům financování, což jsou typicky vklady ostatních drobných střadatelů. Zaměřují se na bezpečné klienty, u nichž je minimální riziko nesplácení. Proces posuzování a schvalování v bance sice bývá formálnější a vyžaduje doložení více dokumentů (např. potvrzení o příjmu od zaměstnavatele), ale pro spolehlivého spotřebitele představuje bankovní úvěr takřka vždy tou nejbezpečnější a matematicky nejvýhodnější volbou, jež nezatíží peněženku zbytečnými úroky.
Nebankovní společnosti: Větší dostupnost, ale vyšší cena
Nebankovní instituce jsou obchodní společnosti, které nedisponují plnohodnotnou bankovní licencí, i když k samotnému poskytování spotřebitelských úvěrů musejí od zásadní legislativní reformy v roce 2016 vlastnit speciální oprávnění vydávané Českou národní bankou. Bytostný byznys model mnoha nebankovek je často založen na myšlence obsloužit právě tu část populace, kterou klasické banky kvůli svým přísným parametrům z nějakého důvodu odmítly. Může se jednat o lidi pracující s nižšími příjmy, samostatné podnikatele a živnostníky s daňově optimalizovanými přiznáními, nebo o spotřebitele, kteří v minulosti prokazatelně klopýtli a obdrželi negativní záznam v registrech jako je nechvalně známý SOLUS.
Tato vyšší ochota nebankovního sektoru riskovat a půjčovat i o něco problematičtějším klientům je zcela pochopitelně a logicky vykoupena cenou produktu. Nebankovní úvěry proto mívají citelně vyšší úrokové sazby a mnohdy propastně vyšší RPSN, jelikož do konečné ceny se promítá takzvaná riziková přirážka. Společnost si zkrátka tvoří polštář pro případy, kdy část jejich klientů nebude úvěr schopna splatit. Pokud zvolíte nebankovní cestu, je vysoce pravděpodobné, že se setkáte i s tvrdším a nekompromisnějším vymáháním a přísnějšími sankcemi v momentě, kdy se opozdíte se splátkou byť o pouhých pár dní.
Revoluce na trhu: Ochrana spotřebitele podle nového zákona
Znalci českého trhu vědí, že v minulé dekádě připomínal sektor nebankovních úvěrů pověstný divoký západ, kde zcela nekontrolovaně operovaly desítky tisíc drobných firem a zprostředkovatelů, přičemž nezřídka docházelo k takzvaným predátorským praktikám – lichvářským úrokům a zabavování majetku za banální dluhy. Toto hrůzné období však naštěstí definitivně skončilo s přijetím nového Zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Z trhu prakticky přes noc zmizely desetitisíce pochybných aktérů a sítem ČNB prošlo jen několik desítek silných a kapitálově vybavených nebankovních společností (zákon totiž vyžaduje splacený základní kapitál minimálně 20 milionů korun a odborné zkoušky pro zaměstnance).
Díky této obrovské kultivaci trhu jsou dnes práva a ochrana českých spotřebitelů v podstatě velmi podobná bez ohledu na to, zda se s žádostí o úvěr obrátíte na zavedenou banku, nebo na licencovanou nebankovní firmu. Každý legální poskytovatel dnes ze zákona bezvýhradně musí:
- Mimořádně důkladně prověřit bonitu (schopnost pravidelně splácet) klienta ještě před uzavřením smlouvy.
- Při posuzování úvěruschopnosti využít, je-li to nezbytné, i údaje z úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS).
- Klientovi jasně a transparentně prezentovat hodnotu RPSN a celkovou sumu, kterou ve finále přeplatí.
- Respektovat jasně stanovené zákonné limity pro výši sankcí a smluvních pokut za případné prodlení.
- Plně akceptovat, pokud se klient se stížností na postup instituce obrátí na institut Finančního arbitra ČR.
Na co si dát skutečně dobrý pozor
Pokud se vlivem okolností rozhodnete využít služeb nebankovního sektoru, je maximální obezřetnost stále na místě. Tím největším reálným rizikem dneška zůstávají nelegální poskytovatelé, kteří úvěry nabízejí „načerno“, bez licence ČNB a často anonymně přes internet. U takových subjektů nemáte šanci domoci se jakékoliv ochrany, kterou garantuje stát, a smlouvy mohou obsahovat skryté rozhodčí doložky a obří smluvní pokuty. Vždy, a to bez jakékoliv výjimky, si proto na oficiálních webových stránkách České národní banky ve speciálním registru ověřte, zda má vybraná společnost skutečně platné oprávnění k činnosti.
Shrnutí: Jak se tedy rozhodnout?
Základní finanční pravidlo je prosté: Pakliže disponujete dobrou platební historií, nemáte vroubky v registrech a pobíráte pravidelný doložitelný příjem, vaší první a jedinou zastávkou by měla být vaše banka. Nebankovní finanční sektor, ač dnes mnohem bezpečnější než dříve, by měl v rodinných financích vždy fungovat spíše jako nouzové či záložní řešení ve chvíli, kdy vás systém bankovních institucí z určitých formálních důvodů odmítne. I na nebankovním poli sice působí silné a velmi korektní nadnárodní korporace, které nabízejí transparentní smlouvy a férový přístup, avšak daň v podobě vyšších úroků za peníze zde zaplatíte prakticky vždy.
Napsat komentář