Revolvingový úvěr představuje specifickou formu financování, která se zásadně liší od tradičních spotřebitelských úvěrů. Slovo „revolving“ pochází z angličtiny a znamená „rotující“ nebo „obnovující se“. V praxi to znamená, že vám banka nebo nebankovní instituce schválí určitý finanční limit, ze kterého můžete čerpat peníze opakovaně. Jakmile část vyčerpaných prostředků splatíte, tento úvěrový rámec se vám znovu obnoví a vy můžete peníze využít opětovně. Tento typ úvěru je velmi oblíbený pro svou ohromnou flexibilitu, protože klient má peníze neustále k dispozici jako pohotovostní rezervu, aniž by musel při každé nové finanční potřebě žádat o novou půjčku a procházet tak znovu celým schvalovacím procesem.
Jaký je rozdíl mezi klasickou půjčkou a revolvingem?
U běžného spotřebitelského úvěru si půjčujete předem určenou, jednorázovou částku. Tu vám banka zašle na běžný účet a vy ji následně splácíte v pravidelných měsíčních splátkách, které obsahují jak samotnou jistinu, tak i sjednaný úrok. Po doplacení celé částky úvěrový vztah automaticky končí. Pokud po nějakém čase potřebujete další finanční prostředky, musíte znovu do banky a žádost podat od začátku.
Revolvingový úvěr naproti tomu funguje na odlišném principu. Poskytovatel s vámi uzavře smlouvu na určitý úvěrový rámec, což může být například 50 000 Kč. Záleží jen na vašem aktuálním rozhodnutí, kdy a kolik z této částky vyčerpáte. Můžete vybrat 10 000 Kč na nákup nové pračky, nechat si zbylých 40 000 Kč jako finanční polštář pro strýčka Příhodu a začít splácet vyčerpanou částku. Úroky platíte pochopitelně pouze z těch peněz, které jste skutečně použili, nikoliv z celého sjednaného limitu. Měsíčně pak hradíte minimální dohodnutou splátku (často vyjádřenou procentem z dlužné částky), nebo i více, pokud chcete dluh smazat rychleji. Tím, že vracíte peníze zpět na úvěrový účet, se váš limit opět postupně navyšuje směrem k původním 50 000 Kč.
Revolving vs. kontokorent: Jde o to samé?
Mnoho lidí si revolvingový úvěr plete s kontokorentem, což je povolené přečerpání k běžnému účtu. Přestože princip „opakovaného čerpání a vracení“ je podobný, existují zde drobné rozdíly. Kontokorent je přímo vázán na váš osobní účet, kam vám chodí výplata, a dluh se automaticky snižuje každým příchozím vkladem. Revolvingový úvěr má obvykle svůj vlastní dedikovaný úvěrový účet. Navíc kontokorenty vyžadují, abyste alespoň jednou za rok (nebo za stanovené období) účet vyrovnali do nuly, zatímco u revolvingu můžete dlužnou částku, ač minimální, „rolovat“ před sebou celé roky, pokud hradíte povinné minimum.
Kreditní karta: Nejznámější příklad z praxe
Když se řekne revolvingový úvěr, málokdo si hned představí konkrétní produkt. Tím absolutně nejběžnějším zástupcem této kategorie na českém trhu je však kreditní karta. Neplést prosím s debetní kartou, kterou dostáváte standardně k běžnému účtu a utrácíte z ní vlastní naspořené peníze. Kreditní karta je nástroj čerpající peníze banky na bázi revolvingového úvěru.
Kreditní karty mají navíc jednu obrovskou, byť potenciálně zrádnou výhodu – bezúročné období. To v České republice obvykle trvá mezi 40 až 55 dny. Pokud peníze, které jste kreditní kartou utratili, vrátíte přesně v tomto časovém okně, neplatíte bance na úrocích ani korunu navíc. Půjčili jste si tedy naprosto zdarma. Pokud to ovšem včas nestihnete, bezúročné období propadá a nastupuje standardní úročení, které bývá u kreditních karet a revolvingů obecně výrazně vyšší než u klasických spotřebitelských úvěrů.
Na co si dát pozor: RPSN a riziko dluhové spirály
Ačkoliv je revolvingový úvěr extrémně flexibilní nástroj, nese s sebou nemalá rizika, na která upozorňují i organizace zabývající se finanční gramotností. Tím hlavním hrozícím nebezpečím je právě relativně vysoká úroková sazba po uplynutí případného bezúročného období. Klienti by se při sjednávání neměli soustředit pouze na samotný úrok p.a., ale měli by sledovat hodnotu RPSN (Roční procentní sazba nákladů). Ta totiž zahrnuje nejen úroky, ale také případné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu, poplatky za zasílání výpisů či doplňkové pojištění schopnosti splácet.
Dalším velmi reálným rizikem je psychologická podstata „neustálé dostupnosti“ peněz. Pro jedince se slabší finanční disciplínou je nesmírně lákavé neustále čerpat další prostředky hned poté, co uhradí požadovanou minimální splátku. Tento nekončící cyklus může snadno vést k tomu, že klient po celá léta splácí téměř výhradně úroky a samotný dluh na jistině se prakticky nesnižuje. Tento neblahý stav se odborně označuje jako dluhová past.
Podmínky schválení a prověřování v registrech
Aby vás poskytovatelé chránili (a samozřejmě i své peníze), ukládá jim Zákon o spotřebitelském úvěru povinnost důkladně prověřit bonitu každého žadatele. To platí bezvýhradně i pro vydávání kreditních karet a sjednávání revolvingových úvěrů. Banky i licencované nebankovní společnosti k tomuto účelu aktivně využívají registry klientských informací.
- BRKI (Bankovní registr klientských informací): Zde se evidují pozitivní i negativní informace o úvěrech všech klientů bankovních domů.
- NRKI (Nebankovní registr klientských informací): Plní podobnou funkci, avšak pro trh nebankovních finančních společností a leasingovek.
- SOLUS: Tento registr primárně shromažďuje negativní záznamy. Ocitnete se v něm, pokud máte vážné problémy se splácením svých závazků. Zahrnuje nejen klasické úvěry, ale i nezaplacené účty za mobilní tarify nebo energie.
Pokud máte platný negativní záznam v registrech, zvláště pak v registru SOLUS, je pravděpodobnost získání bankovního revolvingového úvěru prakticky nulová. Česká národní banka (ČNB), jakožto hlavní regulátor, na dodržování této povinnosti přísně dohlíží a poskytovatelé tak ze zákona nesmějí půjčovat peníze lidem, u kterých by hrozilo, že další úvěr finančně nezvládnou.
Pro koho je tento úvěr vhodný?
Revolvingový úvěr je bezpochyby vynikající a sofistikovaný nástroj pro efektivní řízení krátkodobých výkyvů v osobním či rodinném cash flow, a pro pokrytí nečekaných naléhavých výdajů pár dní před výplatou. Pokud k němu jako klient přistupujete maximálně zodpovědně, využíváte bezúročného období a v případě nutnosti se snažíte dluh smazat co nejrychleji, může vám velmi usnadnit život. Na dlouhodobé financování nákladnějších projektů, jakými jsou například rozsáhlá rekonstrukce bytu nebo pořízení zánovního automobilu, jsou však z matematického hlediska nesrovnatelně vhodnější klasické spotřebitelské půjčky s pevnou dobou splatnosti a mnohem nižší úrokovou sazbou.
Napsat komentář